Nejede elektřina, takže si jdu prostě na zahradě rozdělat oheň, abych si mohl uvařit kafe. Nedělám žert.
Byli jsme na únikovce. Na konci debata s obsluhou. Jasmín: "Promiňte, ale my jsme to po sobě neuklidili a nechali jsme tam třeba ty obrázky na stole." Obsluha: "Tak to jsem tady ještě neslyšel. 😂"
Vyndej mi srdce z těla; natáhni ruku a škubni. Je zralé. Prasknou všechny čtyři stopky. Vezmi ho a namaž si ho na chleba. Příborovým nožem. Hučí v něm odlesk zářivky. Rozetři ho až do krajů. 1 000 bolestí. Vytečou z něj jako med? Řekni mi, jak to chutná.
Objednal jsem se na kardiologii. Už jsem si nachystal úvodní řeč. Akorát tam jdu až za dva měsíce, takže ji pravděpodobně stihnu zapomenout a pak tam budu stát jako trouba a přemýšlet, proč jsem vlastně přišel.
Zdálo se mi, že jsem se dostal do nějaké kosmické lodi, která cestovala do budoucnosti. Propašoval jsem tam plyšovou rybu. Když jsme se vrátili zpět, tak bylo všude všechno ve tvaru ryb. Oblečení, bonbóny, nábytek, kosmetika. Všechno. Obchody narvaný rybama!
Lidi, já jsem udělal růžové mýdlo a zapomněl jsem do něj dát tu růži. Uáách.
Zdálo se mi, že jsem jel na koni, který vypadal jako dýně. A pak jsem našel dýni! A ta se proměnila v dalšího koně!
Koupil jsem si krásnou novou mikinu za (pro mě) nemalý obnos. Je to 13 dní. No a dneska jsem si normálně klidně vykračoval po domě, napíchl jsem se na kliku a tu mikinu roztrhl. A nyní cítím, jak je to v pořádku. Teď už je to skutečně moje mikina. Jsme si tak podobní!